Byla jednou jedna čtenářka a ta se jmenovala Lucka. A ta čtenářka, Lucka Vlčková ze Suchdola, je hrozně šikovná holka. Ve svých 13 letech za loňský rok přečetla dohromady 272 knížek a všechny si půjčila v knihovně pro děti a mládež. Chodí sem skoro každý týden. Má tu klid, udělá si pohodlí, do něčeho se začte, zdrží se hodinku, ale třeba i dvě. A někdy zůstane až do zavíračky. Vyhlásili jsme ji proto dětským čtenářem roku. Spolu s dětmi z dalších regionů postoupí do krajského kola hodnocení nejpilnějších čtenářů, a možná i do kola celostátního. Od své knihovny dostala co jiného než krásnou knížku, taky diplom a další drobné dárky. Hned potom se jistě odběhla začíst do nějaké knížky. V knihovně ale začala další pohádka.

 „Byla jednou jedna vosa a ta se jmenovala Marcelka. A vosa Marcelka je výborná holka. Hodná je, chytrá je, milá je taky, a hlavně jak ta se vám umí smát, od srdce a od ucha k uchu. Jednu vadu však Marcelka přece jenom má – nenarostla jí křidélka,“ začal Michal Čunderle čtením ze své první a nejznámější knížky Jak byla vosa Marcelka ráda, že je. Četl tak poutavě, že děti zapomínaly zavřít pusy a novináři zapomínali fotit. Odměnil tím děti ze 4.A RG a ZŠ města Prostějova i jejich paní učitelku Hanu Zbořilovou za to, že za minulý školní rok nasbíraly v tajné soutěži nejvíc bodů ze všech tříd, které do knihovny chodí. Třídy je získávají za své dovednosti i chování jako tým během besed v knihovně, ale každé dítko může svými návštěvami a přečtenými knížkami přispívat i samo. Kromě čtení a povídání o knížkách a psaní děti nenechaly na prostějovském spisovateli nit suchou. Všetečnými otázkami zjistily, že napsat knížku může trvat deset let i dva týdny, že knížky píše hlavně doma, taky že hraje hokej, fandí Plzni, chodí do hospody, učí se na snowboardu a zlomil si přitom ruku, a taky že vosu Marcelku pojmenoval podle své dávné lásky.

14.3.2013