Ohlédnutí za Antonínem Přidalem

V úterý 7. února 2017 zemřel prostějovský rodák, spisovatel, překladatel, publicista a pedagog Antonín Přidal. Bylo mu 81 let.

Narodil se v Prostějově 13. října 1935. Jeho rodina pocházela z nedalekých Vřesovic. Právě zde a ještě v Pivíně, kde žil dědeček z matčiny strany, strávil své dětství. Jeho otec byl právník. Po 2. světové válce působil jako soudce v Napajedlích a rodina se tam tedy odstěhovala. Když bylo Antonínovi patnáct let, jeho otec zemřel. Byl pro něj hlavně morální autoritou, ale také velmi ovlivnil jeho vztah ke knihám a literatuře.

Odmaturoval na gymnáziu v Uherském Hradišti a potom pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě v Brně. V 60. letech působil v brněnské literárně-dramatické redakci Československého rozhlasu. Přispíval také svými recenzemi a další tvorbou do časopisů Host do domu a Světová literatura. V roce 1969 odešel z rozhlasu z politických důvodů.

Překladatelské činnosti se do listopadu 1989 věnoval tajně, spousta jeho překladů vyšla pod pseudonymy. Překládal převážně díla anglických a španělských autorů. Nesmíme zapomenout na jeho mistrovský překlad díla L. Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád. Dále pak zazářil překladem knihy Kniha třesků a plesků Edwarda Leara.

Napsal několik básnických sbírek, publicistických knih a filmových a televizních scénářů, ale je i autorem řady divadelních a rozhlasových her, souborně vydaných ve dvou svazcích (Všechny moje hlasy a jiné hry, 1994, Políček č. 111 a jiné hry, 2006). Poslední básnická sbírka Zpovědi a odposlechy mu vyšla v říjnu 2015, u příležitosti jeho osmdesátin. V letech 1990-2003 byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí.

Dostal několik ocenění, a to r. 1998 novinářskou cena Ferdinanda Peroutky, roku 2007 Státní cenu za překladatelské dílo udělovanou Ministerstvem kultury a r. 2008 získal Cenu města Brna za literární činnost.